Za architekturou Berlína

Poslední březnový den brzy ráno jedeme vstříc novým zážitkům. Autobus má jediný cíl a tím je město Berlín! Cesta ubíhá rychle, počasí nám přeje, co víc si přát? Hlas energické průvodkyně nás informuje o historii Německa se zaměřením na Berlín, jehož dějiny jsou zajímavé, pohnuté, napjaté, dramatické, skličující, smutné, ale i veselé.

První zastávka je u Památníku holocaustu. Je to veliká rozvlněná plocha betonových kvádrů - labyrint náhrobních stél, které tiše připomínají tisíce obětí hrůzného plánu. Bloudíme, hledáme stabilitu a sami sebe. Další cesta směřuje k ulici Unter den Linden, kde procházíme kolem neorenesančních a neobarokních budov (univerzita, knihovna, dóm, kostel) až k pergamonskému muzeu, v jehož expozici obdivujeme např. Ištařinu bránu, architekturu Chetitů a Peršanů a antické stavitelství. Od muzea je to kousek v tzv. Červené radnici postavené z režného zdiva ve stylu italské renesance a pak už hurá na náměstí s nejstarším kostelem Berlína, novorenesanční kašnou a hlavně nejvyšší stavbou - Televizní věží, na kterou se chystáme vyjet rychlovýtahem. Z výšky přes 200m obdivujeme město v celé jeho kráse. Není rozdělené jako v minulosti, ale právě rozdělení k němu neodmyslitelně patří. Proto naše cesta pokračuje k jednomu z přechodů, tzv. Checkpoint Charlie. Zbytky mohutné dvojité železobetonové prefabrikované stěny a zkorodovaná ocel už dnes nikoho nezastaví, ale dříve to byla nepřekonatelná hranice mezi východem a západem. Poslední páteční zastavení bude v Židovském muzeu od Daniela Libeskinda. Muzeum je působivě navržené. Exteriér zjizvený a rozervaný, interiér simuluje prázdnotu, temnotu, bezvýchodnost, destabilitu. Asi nejpůsobivější je šlapat po železných obličejích a vyvolávat tak hlas umučených Židů. Na první den jsme toho stihli hodně a proto uvítáme nocleh v příjemném hostelu.

V sobotu ráno po vydatné snídaní nazouváme pohodlné boty, protože nás čeká ještě hodně míst ke shlédnutí. Dopoledne scházíme do útrob protiatomového bunkru vybudovaného za studené války, velice skličujícího prostředí s provizorními lehátky, koupelnou bez zrcadel a dostatkem konzerv k přežití asi tisícovky lidí po dobu dvou týdnů. Nad krytem nás pak čeká interaktivní výstava "Story of Berlin". Dobu oběda trávíme u torza neorománského kostela s brutalistickými přístavbami svatyně a zvonice. Brutalismus zní sice děsivě, ale interiér svatyně je úžasně prosvětlen přes modré tvarovky. K jídlu musíme ochutnat místní specialitu currywurst - opečenou nakrájenou bílou klobásu politou paprikovo rajčatovou omáčkou a posypanou kari kořením - mňam. Po obědě jedeme na Postupimské náměstí s ultramoderními stavbami od Renza Piana a Richarda Rogerse. Asi nejvíce zaujal "skleněný deštník", hi-tech zastřešení atria mezi hi-tech budovami. Úžasný futuristický počin v centru města. Předposlední zastávka je u Braniborské brány ve stylu klasicismu se sloupy v dórském řádu a u nedalekého Reichstagu, stavby novorenesanční s úchvatným hi-tech prvkem, kterým je prosklená kupole od Normama Fostera. Poslední památkou, kterou jsme si prohlédli je fragment berlínské zdi - galerie pod širým nebem. Části zdi jsou tématicky pomalované umělci z celého světa - i to je Berlín. Společná fotka je pořízená právě zde. Už se musíme rozloučit, protože nás čeká cesta domů. Viděli a zažili jsme toho za pouhé dva dny plno. Děkuji našim žákům, byli jste úžasní!!!

Zajímavá témata

Kalendář školního roku