Ukázky ze slohových cvičení žáků prvního ročníku
"Studium na této škole jsem si představoval tak, že to určitě bude těžší než na základní škole. Při pohledu na seznam žáků jsem se divil, kolik nás bude ve třídě. Hlavně jsem doufal, že nepropadnu. Bál jsem se, že učení nebudu chápat. Škola není tak těžká, stačí si jen psát sešity a poslouchat v hodině. Myslím, že zvládnu projít do dalšího ročníku celkem bez problémů."
"Škola i profesoři by nás měli vychovávat k samostatnosti, což si myslím, že dělají. Úkoly, které nám zadávají, nás k samostatnosti téměř nutí. Když máme zadaný rys, dostaneme s ním určené datum, kdy ho máme odevzdat. Tím jsme vedeni i k zodpovědnosti. Zodpovědnosti za odevzdané výkresy, aby byly v termínu a v pořádku. Tedy umět si rozvrhnout práci."
"Když jsem si vybral tuto školu, hned jsem věděl, že to nebude jednoduché. Máma ji vystudovala, tudíž věděla, co je ta škola zač. Budeš se muset učit, hustili mi tuto větu neustále do hlavy doma i na ZŠ. Ale rozhodl jsem se a jsem tady. Teď už vím, že pokud něčemu nepropadnu (nebo si nenajdu holku), tak tu školu určitě dodělám."
"Než jsem nastoupila na tuto školu, myslela jsem si, že to tu bude nuda, že učení bude moc těžké a že nic nebudu chápat. Myslím si, že škola není natolik těžká, jak se zdála, pokud se žák aspoň trochu učí na hodinu."
"Studium na škole jsem si představoval takové, že zde budou velmi zajímavé předměty a že poznám nové přátele. Věděl jsem, že to nebude nic lehkého. Jsem rád, že mohu být na této škole a udělám vše pro to, abych se tu udržel. Musím jen mít dobré vztahy a učit se."
"Než jsem přišel na tuto školu, doufal jsem, že tu budu mít normální spolužáky a že učitelé budou lepší než na základce. Těšil jsem se, že se něco naučím, ale zároveň jsem se bál, že to na mě bude těžké. Na dni otevřených dveří jsem viděl školu a moc se mi líbila. Doufal jsem, že vybavení školy bude mnohem lepší než na základní škole a taky že tady bude lepší jídlo. Věřil jsem, že budu mít lepší podmínky ke studiu. V podstatě všechno se mi splnilo."
"Když jsem nastupoval na tuto školu, obával jsem se většího počtu domácích prací a vůbec výuky. Těšil jsem se na rýsování a odborné předměty. Můj první den na této škole dopadl dobře a hned druhý den jsme si všichni mezi sebou začali povídat, jako bychom se znali už dlouho. Myslím si, že tu jsou dobří učitelé. Doufám, že na této škole vydržím až do konce a budu studovat co nejlépe, bez propadnutí."
"Když jsem nastupoval na tuto školu, těšil jsem se na rýsování a kreslení. „Gočár“ byla škola, na kterou se hlásilo plno lidí, pár z nich šlo se mnou. Nikam jinam se mi nechtělo, a proto „Gočár“ byl jedinou volbou. Prezentace školy byla skvělá, profesoři mi připadali sympatičtí a celkově to na mě udělalo velký dojem. Ale zatímco jsem čekal na první den ve škole, rostly ve mně obavy z tvrdého režimu. Škola sice není zas tak úplně skvělá, ale učitelé jsou příjemní, když je nijak nenaštvete. Tvrdý režim tu moc není. Škola se dá zvládnout. Je to o tom, věnovat hodně času na přípravu. Mám pocit, že ve vyšších ročnících to bude ještě zajímavější."
"Když jsem si podával přihlášku na tuto školu, napadlo mě, jestli mě podle mého průměru vezmou. Když jsem později z výsledků vyvěšených na stránkách školy zjistil, že jsem přijat, skákal jsem radostí. A napadlo mě hned několik otázek: Budu tam mít kamarády a tak dobrý kolektiv jako na základní škole? Budu zvládat dojíždění z dálky a těžké studium? Nejvíc mě ale zajímalo, jaké tu mají sportovní vybavení … třeba hřiště, posilovny, haly a podobně. Dnes už vše vím a myslím, že mě čeká nová kapitola života."
"Velmi jsem si oblíbil výuku odborných předmětů, díky nimž jsem si školu vybral. Baví mě deskriptivní geometrie, konstrukční cvičení, ve kterých se učíme promítat přímky, body, rýsovat půdorysy či řezy. Ve stavebních materiálech se dozvídáme informace o vlastnostech různých materiálů a jednou za čtrnáct dní máme cvičení, ve kterých jsme vyráběli maltu, měřili výrobky a mnoho dalších zajímavých věci. Je samozřejmostí, že na všechny předměty je třeba se učit."
"Když jsem si vybrala tuto školu, neubránila jsem se představám, jaké to tu bude. Jako první mě přepadl strach z prvního dne ve škole. Jak budou kantoři přísní, co budou vyžadovat a hlavně už jsem chtěla mít za sebou to vzájemné poznávání, kdo jaký je. Také jsem přemýšlela, jestli budeme chodit na nějaké stavby, výstavy apod. Netěšila jsem se na TV, protože nemám ráda cvičení venku. Těšila jsem se na předmět stavitelství, hlavně na to, až budu doma odborník na něco, co máma není. Kolektiv máme celkem dobrý. Kantoři jsou přísní, ale myslím, že je to dobře, aspoň se něco naučíme. A doufám, že v budoucnu i navštívíme nějaké stavby a budeme se podílet na práci. I když jsem měla zpočátku trému, teď už se nebojím, že školu nedodělám."
"Jakmile jsem se dozvěděla, že jsem se dostala jak na gymnázium, tak na stavební průmyslovou školu, rozhodla jsem se pro průmyslovku. Bála jsem se toho, co mě čeká. Začala jsem uvažovat, jak to pro mě bude těžké, když jsem v podstatě líná. Co když budu ve třídě mít rasisty nebo budu šikanovaná. S učiteli jsem nikdy problémy neměla a doufala jsem, že to zůstane i na nové škole. Rozhodla jsem se být pilnou žákyní a dávat o hodinách více pozor. Teď už vím, že rasisty ve třídě nemáme a jejich poznámky jsou míněny z lásky. A vždy jsou tu lidi, kteří se mě zastanou. A když mám hotové úkoly, tak ani s učiteli nemám žádné problémy."
"Ještě než jsem nastoupil na tuto školu, myslel jsem na spoustu věcí, hlavně na to, že konečně odejdu ze základky. Myslel jsem si, že to bude něco jiného, jiní lidé a hlavně jiní učitelé! Nápad, že si podám přihlášku na tuto školu přišel z čista jasna, nemohl jsem se rozhodnout a pak se mi tahle škola zalíbila. A tak jsem tady."
"Před čtyřmi měsíci jsem nastoupila na SPŠ stavební J. Gočára a měla v sobě mnoho obav z nových předmětů, o kterých jsem nevěděla vůbec nic. Ale po seznámením s hlavním odborným předmětem, což je STA, mě tato škola uchvátila."
"Když jsem si podával přihlášku na tuto školu, myslel jsem si že je to dobrá škola. Líbila se mi, protože jsem si myslel, že se tady bude bezva rýsovat a učit se o stavebnictví. Zdála se mi dobrá i zvenku. I když rýsování je hodně těžké a vše musí být dokonalé a máme tady ještě těžší předměty, tak škola je dobrá. Myslím, že jsem si vybral správně a vydržím tu až do konce."
"Na základní škole padaly názory jako už chci pryč z této školy. Toto jsem si myslel i já a najednou začaly prázdniny a já začal mít představy o budoucí škole. Díky známému jsem velice rychle získal první informace, které mi pomohly srovnat si představu. V první chvíli mě napadlo, že zde bude hodně odborných předmětů a bylo mi jasné, že to bude těžké, ale to k tomu patří. Doufal jsem, že ve třídě budou lidé tzv. dospělejší. Po návštěvě školy na dni otevřených dveří jsem měl obavy, že se budu ve škole ztrácet, ale i přes to jsem si byl jist, že to bylo dobré rozhodnutí sem přijít. Představy se naplnily až na to, že se už ve škole neztrácím, člověk si zvykne."
"Předtím, než jsem sem nastoupil, jsem tu několikrát byl. Na dni otevřených dveří a několikrát na přípravkách z matematiky. Z těchto zkušeností jsem si představoval jak to tu bude vypadat. Škola mi připadala hrozně velká a říkal jsem si, že se v ní nikdy nevyznám. Tušil jsem, že to tu bude těžké, každý mi to říkal. Nejvíc jsem se bál nových učitelů. A nedokázal jsem si představit, že budu tak brzo vstávat a ještě jezdit vlakem a metrem. Ale není to tak hrozné, už se tady vyznám a to je přece pokrok. Myslím, že tu školu udělám."
"Říkali, že „stavárna“ bude těžká škola, měli pravdu. Od základní školy je to obrovský skok. Na základní škole jsme se ještě asi týden po začátku školního roku neučili, tady jsme začali hned druhý den....Odborné předměty, jako je stavitelství nebo SAP mě velice baví. V SAP jsem se kromě rýsování naučil i přesnosti, protože náš pan profesor je velice přísný."
"Před nástupem na tuto školu jsem se především těšila, až poznám nové spolužáky. Na rozdíl od jiných jsem neměla nikoho přidaného na facebooku, takže jsem ohledně spolužáků nevěděla, co mě čeká. Tušila jsem, že učivo bude těžké a dost jsem se bála, že z něčeho propadnu. Od jisté osoby jsem se dozvěděla, že tu dobře vaří, a tak jsem se těšila i na obědy. Měla jsem strach, že si tu na mě někdo z profesorů zasedne nebo že mě vyhodí kvůli pozdním příchodům. Udělala jsem dobře, že jsem se těšila na obědy, vaří tu opravdu dobře. Za pozdní příchody mě sice nevyhodí, ale musím si dát pozor, abych přišla včas a raději chodím dřív. Bohudík se mi nepodařilo si z žádného profesora udělat nepřítele, naopak, i když něco hned nepochopím, profesoři ocení aspoň snahu. Myslím, že na škole nebudu mít problémy."
"Už v osmé třídě jsem věděla, že chci na tuto školu. Pořád jsem se dívala na webové stránky a četla novinky, které se týkaly školy. V deváté třídě jsem byla na dni otevřených dveří a byla jsem nadšená. Líbilo se mi, jak se ho profesoři a žáci zúčastnili. Věděla jsem, že to nebude lehké a že se budu muset učit. Celé léto před školou jsem byla nervózní a přemýšlela jsem nad tím, jak to všechno proběhne a dopadne. Bála jsem se, že první dny budou hodně napjaté a stresující. Ale taky jsem se těšila na seznamovací kurz. Nakonec bylo vše v pořádku. První den byl stresující jen ze začátku, pak vše krásně probíhalo v uvolněnější atmosféře. Učení je tu v pohodě. Každý už zná kantory a ví co chtějí a co ne. Seznamovací kurz byl super, byla sranda. Všechno dopadlo dobře a teď je na každém z nás, jak se udrží na této škole. Když se podíváme na vyšší ročníky, vidíme, že to opravdu jde zvládnout."
A jak to vidí čtvrťáci?
"Rád bych se zamyslel nad tím, co mi daly čtyři roky studia na Střední průmyslové škole stavební Josefa Gočára. Škola je nejen zakončena maturitní zkouškou, ale připravuje mě i na reálný život. Vede mě k samostatnosti a zodpovědnosti. Profesoři nám zadávají speciální úkoly, přičemž každý žák má jiné zadání. A právě to mě nutí pracovat s plným odhodláním. Je to skvělé dosáhnout něčeho sám! Pamatuji se, jak jsem v prvním ročníku neuměl na počítači nic jiného kromě napsání jednoduchých textů. Po čtyřech letech jsem se naučil pracovat v nejmodernějších programech používaných při projektování."
"Co se týká předností téhle školy, tak se pokusím nastínit alespoň zlomek z nich. Určitě asi nejvýznamnější je poloha školy. Nachází se totiž ve velmi klidné lokalitě, má svůj vlastní velký pozemek s multifunkčním hřištěm. Přitom je v blízkosti mětra C. Další velkou předností školy je její vybavenost. Škola má nově vybudovanou šatnu, skrývá se zde bezmála 600 moderních šatních skříněk. Na každém patře se nachází automaty na kávu nebo vodu. Také učebny jsou vybaveny moderními technologiemi i novým nábytkem. Naše učebny výpočetní techniky jsou jedny z nejmodernějších a podporují nejnovější programy potřebné k projektování – AutoCad, ArchiCad. Někteří jedinci říkají, že naše škola má jenom jednu nevýhodu: začátek výuky je už v 7:30. Ale já to beru z té lepší stránky. Alespoň jsem dřív doma!"
"Díky praxím jsem ve druhém a třetím ročníku mohl nahlédnout do činnosti firem jako Skanska nebo Metrostav. Tato škola mi dala možnost si udělat certifikaci na Autodesk."
"První rok byl zásadní. Byla to změna ve stylu učení i přípravě do školy. Naučil jsem se spoustu nových věcí, jako je rýsování výkresů, deskriptivní geometrii, získal jsem prostorové vidění, kreslil jsem. Bylo to uvedení do světa stavebnictví. Druhý a třetí rok nás zdokonalily. Udělaly z nás dospělé, samostatně uvažující lidi. Profesoři nás vedli k zodpovědnosti a především k pečlivosti. Začali jsme používat technické programy a naše rýsování se přeneslo do elektronické podoby. Čtvrtý rok studia je ten, jehož se všichni bojí, protože je završen maturitou. Já si však myslím, že jsem připraven dobře. Ale strach mám. Celkově si myslím, že nám tato škola dala velké množství zkušeností. Naučil jsem se navrhovat, připravovat a realizovat stavbu od počátku. Naučil jsem se ovládat nejmodernější technologie důležité ve stavebnictví. Dokážu komunikovat v cizím jazyku."
"Profesoři i profesorky s námi měli velkou trpělivost a snažili se nás toho co nejvíce naučit. Na „Gočáru“ vás především vedou k samostatnosti, zodpovědnosti a schopnosti pracovat v kolektivu."
